|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kyselka leží 11 kilometrů
severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí
řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o
takzvané Bukové kyselce najdeme ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W.
Payera z roku 1522. Kolem roku
1790 byla Buková kyselka již
všeobecně známa a její voda
byla nepravidelně stáčena a
rozesílána v kameninových
lahvích. Vítanou reklamou byla
pro malé lázně návštěva
řeckého krále Otty v roce
1852. Na jeho počest bylo
hlavní zřídlo názváno Ottův
pramen. Karlovarský skladatel a
dirigent Josef Labitzky
zkomponoval čtverylku
"
Vzpomínka na Kyselku". Největší
lékařskou autoritou a
propagátorem Kyselky byl v 19.
století vynikající balneolog
dr. Josef Löschner. Roku 1867 si
vývoz Ottova pramene od hraběte
z Neubergu pronajal karlovarský
vývozce minerální vody
Heinrich Mattoni. S obdivuhodnou
energií zahájil velkorysou
výstavbu
lázní a vývoz
Ottova pramene. Nechal v Kyselce
vybudovat stáčírnu a expedici
minerálky s obytnými budovami a
sklady. Následovaly stavby
lázeňských domů, hotelů,
promenád, kolonády a
vodoléčebného ústavu.
Bohužel ale v současné době
tyto
chátrají. Mattoni
investoval též do nového
jímání pramenů. V roce 1894
vystavěl železniční linku
Vojkovice nad Ohří - Kyselka.
Již kolem roku 1880 patřila
Mattoniho kyselka k
nejznámějším
minerálním
vodám světa a
svou dobrou pověst si zachovala
do současnosti. |
|
Zhruba kilometr
severovýchodně od Kyselky se nachází jedna z nejstarších
a historicky nejzajímavější část obce Kyselky - Radošov. Část obce
Radošov vznikla patrně již ve
12. století na místě přechodu
obchodní cesty přes řeku
Ohři. Prvně je Radošov
písemně zmíněn v listině z
roku 1226. Dávné osídlení
místa dokládají opevněné
polohy na vrších Košťál a
Thebisberg, kde stávala od
pravěku strážní hradiště.
Jejich existenci dokládají
mohutné valy a četné
archeologické nálezy již z
pozdní doby bronzové. Po
dlouhá staletí stával v
Radošově
krytý
dřevěný most přes
řeku Ohři. Byl postaven roku
1364 na místě takzvaného
Radovanova brodu z příkazu
císaře Karla IV. V roce 1986
byl zničen požárem a v
roce 2003
byl znovu obnoven. |
|
Z dalších
zajímavostí je původně gotický
kostel
Sv. Václava a starý
smírčí kříž na levém
břehu Ohře a vývěr
Jindřichova pramene. Až do 2.
světové války byl v Radošově
klášter sester sv. Kříže s
kojeneckým ústavem, kde v
současné době je budova
využita jako
základní
škola. V obci
je také
mateřská
škola,
pošta,
zdravotnické zařízení,
knihovna,
kino. |
|
Historický
portrét obce
ZDE |
|
|
|
|
|
|
|
|
